Evropa, Rusko, teroristé a běženci

Rozhovory z větší části s univerzitními profesory či učiteli, kteří většinou žijí mimo ČR, mapují eskalující krize roku 2015, který rámují dva masakry v Paříži: 7. ledna byla vyvražděna část redakce Charlie Hebdo a v noci z 13. na 14. listopadu tam bylo zabito 130 lidí. EU těžko zabránila finančnímu kolapsu Řecka, Británie začala vyhrožovat vystoupením z EU, po Maďarsku i Polsko ochromilo ústavní soud, zestátnilo veřejnoprávní média a všechny státy střední Evropy se odmítly podílet na příjmu uprchlíků, kterých do EU přišlo asi jeden a půl milionu . V zahraničí musela EU spolu s NATO zasahovat v Iráku a Sýrii, pokoušela se vyjednat příměří na Ukrajině. Na Rusko, které bylo oslabeno pádem ceny ropy, byly kvůli porušení celistvosti Ukrajiny uvaleny sankce atd.. Ke všem teroristickým útokům se přihlásil tzv. Islámský stát. K eskalaci napětí v roce 2015 přispělo i sestřelení ruského bombardéru Su-24 dne 24. listopadu Turky. Zdá se, že tento a další léta by mohla být pro naší existenci velmi důležitá, protože spoléhat na to, že všechny problémy za nás vyřeší Spojené státy, už nelze. Musíme si zvyknout, že zvýšená míra rizika patří k závazně žitému životu.