Češi z Kazachstánu a jejich přesídlení do České republiky

Publikace čtenáři přibližuje krajanskou komunitu, jež se vytvořila v kazašských stepích v první polovině 20. století. Věnuje se osudům jednotlivců i celých rodin, jejich způsobu života a kultuře, kterou lze bez nadsázky nazvat unikátní formou adaptace na podmínky velmi vzdálené životu obyvatelstva v českých zemích. Témata spojená s jejich bydlením, obživou, stravováním, zvyky a obyčeji, náboženstvím, léčením a kontakty s Kazachy, Rusy, Ukrajinci a dalšími národnostmi žijícími v jejich blízkosti jsou doložena fotodokumentací a autentickým vyprávěním krajanů. Do počátku 90. let 20. století žila skupina téměř zcela izolována od jakýchkoli kontaktů s českými zeměmi. Teprve po roce 1989 se komunikace s krajany obnovila a v letech 1994-2001 komunita za pomoci vládních i nevládních institucí přesídlila do České republiky. Autoři byli po dobu přesídlování s krajany v úzkém kontaktu a podařilo se jim zachytit jak fázi přípravy na cestu do neznáma, tak i proces postupného začleňování do české společnosti. Úskalí takové změny prostředí a strategie skupiny, jak začít nový život na neznámém místě, dokumentují, kromě jiného, také data dotazníkového šetření a další kvantitativní a kvalitativní charakteristiky skupiny. Dnes jsou již Češi z Kazachstánu, až na několik desítek osob, opět součástí obyvatelstva českých zemí. Tato publikace je jedinou etnografickou monografií, která zachytila jejich život a přesídlení na základě autentických dat z terénního výzkumu.