Kytice

Tato básnická sbírka 19. století, uvedená K. J. Erbenem, obsahuje dvanáct balad a zachycuje původ slova mateřídouška. Erben ve svých třech slokách vyjadřuje názor na pohanský původ bájí a odvážně věnuje dílo slovanským vlastencům. Vytvořil promyšlený výběr lidových námětů, zahrnující hlavní druhy lidové epiky, přičemž nejpočetnější skupinu tvoří báje. Tyto báje reflektují pohled lidu na přírodu a tajemné síly (Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile). Mezi živým a neživým světem nebyly hranice, což se promítá i do křesťanské tradice. Nejstarší balada Poklad má námět Velkého pátku, zatímco pohádka od Boženy Němcové inspirovala Zlatý kolovrat. V závěrečné básni Věštkyně se objevují proroctví, která posilují vlastenecký duch. Sbírka se vyznačuje morálním pohledem lidu, kde za provinění přichází trest, který křesťanská etika zmírňuje pokáním. Erben vyzdvihuje společenské poslání ženy, zejména matky, a většina balad se zamýšlí nad mateřskou láskou. Jeho poselství oslovuje i dnešek, kdy čteme: „Nenaříkejte, neštěstí a osud...“ Klasické balady Erbena inspirovaly mnohé epiky a umělce, včetně Dvořáka a Fibicha, a jejich zpěvnost a dramatičnost zanechaly trvalý otisk v české kultuře.