![](/images/blank-book/blank-book.1920.jpg)
Parametre
Kategórie
Viac o knihe
Ročenku pro filosofii a fenomenologický výzkum (2018) uvádí rozsáhlejší anglicky psaná stať Filipa Horáčka o Synesiově listu o námořní plavbě roku 401, která po přípravné části zabývající se problematikou fikce a fakticity v tomto dopise ukazuje, jak „kulturně-kanonické texty“ pojímání jednak předcházejí, jednak směřují jeho reflexi. Rozsahově široká stať Martina Bojdy Racionalismus Zjevení: Soulad přírody a milosti podle Andrease Webera v Čechách vůbec poprvé podává informaci o tomto dnes i v Německu téměř zapomenutém představiteli fyzikotheologického myšlení, vyrovnávajícího se s Leibnizovým racionalismem. V kontextu fenomenologického uvažování o „jiném“ se pohybují stati Taťány Petříčkové a Richarda Ziky a úvahy Jaroslava Novotného, Josefa Kružíka, Matouše Kvapila a Filipa Timingeriu a jednotí (obecně vyjádřeno) výzkum motivu řeči v umění a myšlení.
Nákup knihy
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum 2018, Ladislav Benyovszky
- Jazyk
- Rok vydania
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (mäkká)
Doručenie
Platobné metódy
Navrhnúť zmenu
- Titul
- Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum 2018
- Jazyk
- česky
- Autori
- Ladislav Benyovszky
- Vydavateľ
- Togga
- Rok vydania
- 2019
- Väzba
- mäkká
- ISBN10
- 8074761517
- ISBN13
- 9788074761515
- Kategórie
- Filozofia
- Anotácia
- Ročenku pro filosofii a fenomenologický výzkum (2018) uvádí rozsáhlejší anglicky psaná stať Filipa Horáčka o Synesiově listu o námořní plavbě roku 401, která po přípravné části zabývající se problematikou fikce a fakticity v tomto dopise ukazuje, jak „kulturně-kanonické texty“ pojímání jednak předcházejí, jednak směřují jeho reflexi. Rozsahově široká stať Martina Bojdy Racionalismus Zjevení: Soulad přírody a milosti podle Andrease Webera v Čechách vůbec poprvé podává informaci o tomto dnes i v Německu téměř zapomenutém představiteli fyzikotheologického myšlení, vyrovnávajícího se s Leibnizovým racionalismem. V kontextu fenomenologického uvažování o „jiném“ se pohybují stati Taťány Petříčkové a Richarda Ziky a úvahy Jaroslava Novotného, Josefa Kružíka, Matouše Kvapila a Filipa Timingeriu a jednotí (obecně vyjádřeno) výzkum motivu řeči v umění a myšlení.