Jací jsou? - Švýcaři

Švýcaři jsou jediným národem, vedle něhož Němci vypadají jako flákači, Francouzi jako banda křupanů a Texasané jako chudáci. Velmi dbají na svůj obraz ve světě a sledují, jak je druzí vnímají. Proto jimi otřese, když si někdo splete Švýcarsko se Švédskem, což se často stává kvůli tomu, že obě země jsou neutrální, začínají na „Šv“ a mají spoustu sněhu. Švýcaři jsou považováni za neskutečně zdvořilý a milý národ. Vnímání Švýcarů coby nudných patronů s nemilosrdnou výkonností se ovšem až nepříjemně blíží pravdě. A otřepané obrazy vysokých hor, hodinek, sýrů (s dírami i bez nich), čokolády a zlatých cihel jsou také pravdivé. Švýcaři dovedli k dokonalosti negativní duševní postoj, který funguje pozitivně. Mají šikovnou schopnost vidět negativum každé situace. Jelikož Švýcaři nemají důvěru sami v sebe, musí místo toho věřit v jiné věci. Jedná se především o práci, administrativu, vzdělání, školení, boha a švýcarský frank. Jediné skutečné dělítko leží mezi bohatými a velmi bohatými. O penězích Švýcaři říkají: „Člověk o nich nemluví, prostě je má." Švýcarský úspěch stojí také na rozvoji a rozsáhlé místní infrastruktury. Švýcaři vyžadují, aby veškeré neživé předměty fungovaly dokonale. Celé Švýcarsko tak například propojuje důmyslná síť vlaků, autobusů, tramvají, kabinových i zubačkových lanovek v horách a parníků na jezerech, které provozují státní i soukromé společnosti fungující bok po boku v dokonalé harmonii. Švýcaři průměrně sledují televizi mnohem méně než jiné národy. Neodráží to ani tak jejich inteligenci, jako spíš chabou kvalitu švýcarských programů. Švýcarská televize (dostupná samozřejmě v němčině, francouzštině, italštině a tu a tam i v rétorománštině) je ve své produkci poněkud vážná. Kopcovitý terén a odpor k anténám (v mnoha oblastech nesmějí být na střechách domů) vedou ovšem k tomu, že má většina švýcarských domácností kabelovou televizi se stovkami dalších kanálů.