Deník legionáře Adama Kříže

Začátek autorova vyprávění nás přenese do letních měsíců roku 1914 ve Varšavě, kdy vlivem celoevropského politického dění cítí svou morální povinnost pokusit se, spolu s dalšími krajany, změnit stávající poměry ve své domovině a vydává se tak vstříc nejisté budoucnosti coby dobrovolník do řad ruského vojska. Navzdory vojenským úspěchům i porážkám neopouští od svého původního přesvědčení, ačkoliv demonstruje i častá a pochopitelná vnitřní dilemata svých spolubojovníků. Čtenář v autorovi předkládaného textu již od samého počátku pozná člověka živé a veselé povahy, který dokáže s jakousi veselou nadsázkou a bezstarostností pohlížet na všechny okolnosti a události kol něj se dějící. Nebojí se je ale také kriticky pojmenovávat a nad nimi hluboce a vážně polemizovat. V některých otázkách je autor z dnešního pohledu až příliš vyhraněn vůči určitým událostem a národnostním skupinám, ale chápavý čtenář jistě sobě nad tímto najde střízlivou rovinu pochopení. Čtenář může být v závěru knihy překvapen, že vyprávění končí jaksi nedokončeno, v počátečních fázích dlouhé anabáze našich legionářů do dalekého Vladivostoku a dále do vlasti. Je to dáno absencí 2. dílu rukopisu, který možná kdesi v ústraní zatím stále čeká na své budoucí objevení...