Jokoi Šónan: Tři otázky správy země. Japonsko poloviny 19. století očima intelektuála

Předkládaná publikace sestává ze dvou částí – rozboru stavu tokugawské společnosti poloviny 19. století a překladu politického pojednání Tři otázky správy země (Kokuze sanron), jednoho z nejvlivnějších dobových děl. Rozbor je rozdělen do čtyř částí, tři tematicky kopírují strukturu osnovného díla, čtvrtá se podrobněji věnuje vztahu autora ke knížectví, jemuž bylo pojednání adresováno. Neokonfucián Jokoi Šónan je historiky považován za jednoho z nejvýraznějších vzdělanců závěrečné fáze doby Tokugawa, kdy dochází k rychlému vyzrávání vnitřní společenské a politické krize. Ve Třech otázkách správy země z roku 1860 se obšírně vyjadřuje ke třem stěžejním dobovým tématům, a to sociálně-hospodářské situaci, zahraniční hrozbě a etické rovině. Šónan své dílo napsal na základě poměrů v relativně odlehlém, ale důležitém lénu Fukui, avšak reformní výzvy v něm obsažené byly implicitně určené nápravě poměrů v celé zemi. Publikace si rozborem vazalských vztahů mezi řadovými samuraji a knížaty v době Tokugawa činí ambici přispět k přesnějšímu a plastičtějšímu chápání mentality samurajských intelektuálů. Naznačuje přitom, jak dynamická byla politická scéna pod příkrovem domněle zkostnatělé institucionální struktury Japonska coby zaostalé orientální země. Dílo není biografickým medailonem, přesto přináší poutavé svědectví o výjimečném osudu intelektuála té doby. Šónan byl totiž jakožto vlivný autor „zapůjčen“ z rodného knížectví Kumamoto do Fukui, které dokázalo ocenit jeho intelektuální kvality, a zcela výjimečně se mu vzápětí po publikování Třech otázek podařilo působit – byť velmi krátce – v nejvyšších politických kruzích. Jeho osobnost a dílo tak zcela jedinečným způsobem přibližuje intelektuální a politickou scénu doslova posledních let tokugawské společnosti.