Medvědí mimika

MEDVĚDOVITÍ …mají objemná těla, velkou lebku, krátký ocas a silné tlapy s hrubými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, ale zároveň špatný zrak a sluch. Stoličky ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché s hrbolky a jsou výborným nástrojem k drcení. Medvědovití chodí pomalu a při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale v případě potřeby zatroleně zrychlí a také dokáží velmi dobře šplhat. Ať již se nelítostně namíchnou, či se naopak rozjaří, nic na nich nepoznáte. Je tu něco, co doposud nexistovalo. Je tu Medvědí mimika, pátá básnická kniha Vladislava Reisingera, která pochopitelně není o medvědech… Jedna z básní Medvědí mimiky byla vybrána editory do ročenky Nejlepší české básně 2011. Básník Petr Král o celé Medvědí mimice mimo jiné napsal: Řeč plná razantních formulací i sugestivních zámlk, silné a původní obrazy (nebo obrazně-slovní spojení), které si i tam, kde jsou jen tajemnou šifrou, ponechávají přímo fyzickou působivost.