Komůrky

„… jako když v baráku zbourají fasádu, a ty vidíš ty zbytky pokojů, tapet a dlaždiček, stopy po lidech, kteří tam žili, ale už jsou pryč.“ Komůrky Anny Gruskové se odehrávají mezi dcerou a otcem, krutostí a něhou, mezi současností a obdobím normalizace, mezi divadlem a filmem.