Erós a jeho metamorfózy

Význam termínu erós se proslavil v pojetí Freudovy interpretace. Freud poukázal na podobnost mezi Platónovým erótem a jeho pojetím sexuality. Je však třeba připomenout, že Platón rozdělil erós na nebeský a obecný, při čemž se přiklonil na stranu eróta nebeského, jehož touha byla zaměřena na ideu krásy, zatímco Freudovo pojetí mělo blíže k Platónově interpretaci eróta obecného. V mé práci poukazuji na význam obou erotů v dějinách západní filosofie a na jejich propojení v interpretacích prvního ruského systematického filosofa Vladimíra Solovjova a jeho následovníků. Solovjov propojuje teoretické úvahy platonického rázu s poetickým vyjádřením erotické touhy, která nalézá své předchůdce v trubadúrech a italském „sladkém novém stylu“. Cílem erotické touhy těchto básníků je ideální žena, kterou později Solovjov označil termínem Sofia, s níž má být materiální svět propojen, tudíž i erós obecný mířící k věčnému plození na materiální úrovni nalézá svou jednotu s erótem nebeským uvnitř ideálního světa Sofie.