Ach nikdy už ne osud

Autor nad svou poezií říká: „Měl jsem vždycky představu, že báseň by měla být slovní strukturou, která vzniká tím, že člověk různé bezprostřední citové výlevy, lidské a živé, ba žádoucí, kontroluje a utlumuje. Měl jsem představu, že cit je kůň – a já toho koně mám osedlat, dát mu uzdu a ještě ho vést přes překážky.“