Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace
Autori
Viac o knihe
Následky psychické deprivace pro život postižených jedinců v dospělosti byly dosud sledovány jen zřídka, a to ve velké většině jen retrospektivním postupem a kazuistickými studiemi. Pozornost byla přitom takřka výhradně zaměřena na činitele nepříznivé. Studie, jejíž výsledky jsou předkládány, spojuje postup retrospektivní s prospektivním a dává ojedinělou příležitost postihnout také činitele působící příznivě. Předmětem výzkumu byly tři skupiny dospělých osob (dnes ve věku kolem třiceti let), které v dětství různě dlouhou dobu vyrůstaly v deprivačních podmínkách a v různé míře tak byly vystaveny terapeutickému či kolektivnímu působení v tzv. náhradní rodinné péči (v dětských domovech, v SOS dětských vesničkách, v individuální péči). Poznatky získané rozsáhlým souborem metod i ze zdrojů na výzkumu zcela nezávislých jsou dále srovnávány s nálezy získanými týmž postupem v dlouhodobém výzkumu osob narozených z prokazatelně nechtěného těhotenství a osob kontrolních. Vzniká tak unikátní soubor reprezentující spektrum depresívních podmínek od mimořádně těžkých až po běžnou normu. Výzkum přináší podklady pro cílevědomou prevenci deprivačních životních podmínek, pro výchovu dětí a mládeže k rodičovství, pro terapeutické podchycení postižených skupin obyvatelstva a pro celkovou zdravotně vzdělávací a populační politiku v naší zemi.
Nákup knihy
Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace, Zdeněk Matějček
- Jazyk
- Rok vydania
- 1997
Doručenie
Platobné metódy
2021 2022 2023
Navrhnúť zmenu
- Titul
- Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace
- Jazyk
- česky
- Autori
- Zdeněk Matějček
- Vydavateľ
- Psychiatrické centrum
- Rok vydania
- 1997
- ISBN10
- 8085121891
- ISBN13
- 9788085121896
- Kategórie
- Anotácia
- Následky psychické deprivace pro život postižených jedinců v dospělosti byly dosud sledovány jen zřídka, a to ve velké většině jen retrospektivním postupem a kazuistickými studiemi. Pozornost byla přitom takřka výhradně zaměřena na činitele nepříznivé. Studie, jejíž výsledky jsou předkládány, spojuje postup retrospektivní s prospektivním a dává ojedinělou příležitost postihnout také činitele působící příznivě. Předmětem výzkumu byly tři skupiny dospělých osob (dnes ve věku kolem třiceti let), které v dětství různě dlouhou dobu vyrůstaly v deprivačních podmínkách a v různé míře tak byly vystaveny terapeutickému či kolektivnímu působení v tzv. náhradní rodinné péči (v dětských domovech, v SOS dětských vesničkách, v individuální péči). Poznatky získané rozsáhlým souborem metod i ze zdrojů na výzkumu zcela nezávislých jsou dále srovnávány s nálezy získanými týmž postupem v dlouhodobém výzkumu osob narozených z prokazatelně nechtěného těhotenství a osob kontrolních. Vzniká tak unikátní soubor reprezentující spektrum depresívních podmínek od mimořádně těžkých až po běžnou normu. Výzkum přináší podklady pro cílevědomou prevenci deprivačních životních podmínek, pro výchovu dětí a mládeže k rodičovství, pro terapeutické podchycení postižených skupin obyvatelstva a pro celkovou zdravotně vzdělávací a populační politiku v naší zemi.