Manifest Da-Da: Poslední uvolnění

Sedmdesát osm nihilistických, vášnivě odmítajících a sardonických paragrafů tvoří soubor, který v roce 1918 o několik měsíců předstihl a zřejmě inspiroval slavný dadaistický manifest Tristana Tzary. Walter Serner, enfant terrible i mezi samotnými dadaisty, tu podrobuje až žlučovité kritice neupřímnost a povrchnost společenských konvencí i zažitých hodnot, veškerá umělecká vyjádření usvědčuje z nedostatečnosti a nepravdivosti a označuje je za produkty nudy, podvodu či hochštaplerství. Na rozdíl od řady dalších nihilisticky orientovaných manifestů, které po 1. světové válce vycházely z avantgardních uměleckých kruhů, Serner neformuluje žádnou estetiku, nedefinuje směr, naopak své výpady staví záměrně kontradiktoricky, vyvrací a ironizuje i sám sebe. Manifest dává nahlédnout do hluboké deziluze a frustrace, která se skrývá pod dadaistickou hravostí a vychází z rezignující zkušenosti, že ideje můžeme mít jen tehdy, můžeme-li je ve světě uskutečnit. Doplněno poznámkami, doslovem, životopisem i bibliografií autora z pera překladatele Radovana Charváta.