Sto básní: Svět staré japonské poezie

Kniha Sto básní představuje Svět staré japonské poezie na vybraných ukázkách (paradoxně) více než dvou set „japonských básní“ waka, jež vznikaly u císařského dvora v Kjótu od 7. do 15. století. Jejím jádrem je kompletní překlad sbírky Sto básní od sta básníků (Hjakunin iššu), kterou z tisíců veršů zařazených do tzv. Císařských antologií vybral a uspořádal slavný básník a literární teoretik Fudžiwara no Teika (1162–1241) kolem r. 1236. Tato klasická sbírka patří dodnes k základním kamenům japonského duchovního dědictví. Do historického, literárního i výtvarného kontextu sbírky Sto básní zavede čtenáře obsáhlý úvod, zatímco doslov se soustředí na staré japonské poetiky a vysvětlení básnické dikce, figur a estetiky formy pětiverší waka, známého též jako „krátká báseň“ tanka – tedy strofy o 31 slabikách se závazným schématem 5-7-5 // 7-7 slabik. Dalších více než sto básní přeložených v úvodu a v doslovu ilustruje slohový vývoj této formy, její tematické a metaforické bohatství a jazykové zvláštnosti staré japonské poezie. Sto básní přeložila japanistka Helena Honcoopová, která též napsala komentáře a dvě doprovodné studie, vybrala ilustrace a připravila grafickou koncepci knihy. České vydání sbírky doprovází sto čtyřicet (převážně) barevných dřevořezů a maleb z 13.–20. stol. (Moronobu, Šunšó, Gakutei, Kunisada, Hokusai, Hirošige ad.). Tak bohatá obrazová příloha byla umožněna rychlou digitalizací světových sbírek japonského umění, celoživotní specializací autorky na japonské umění a hlavně podporou soukromé nadace Japan Foundation, která přispěla na tiskové náklady této knihy.