Nezapomenutelná vlast Sudetenland

Český porcelán, české sklo či jablonecká bižuterie jsou stále pojmy, jež u většiny dnešních obyvatel České republiky vzbuzují hrdost na tradiční „český“ průmysl. Zakladatelé tohoto průmyslu však hovořili převážně německy. Německojazyční Češi, Moravané a Slezané po staletí neúnavně budovali ve své vlasti kulturní a hospodářské hodnoty z jejichž dědictví profitují i dnešní, česky mluvící generace. Kniha pomocí jedinečného kartografického materiálu ilustruje názorně a bez jakéhokoli ideologického zabarvení vývoj osídlování česko-moravsko-slezského prostoru a vznik německých sídelních oblastí. Barevné mapy nám poskytují vhled do vývoje šíření německého práva, seznámíme se s rozmístěním německých vysokých škol, vědeckých institucí, knihoven a kulturních spolků a získáme detailní přehled o množství německých archivů, muzejí a divadel. Pohledem na industriální mapy zjistíme, že se 76% průmyslu obrovské rakousko-uherské říše nacházelo v Sudetech. Mohly tyto skutečnosti hrát roli v cíleném vyvlastňování německojazyčného obyvatelstva 1. československé republiky prostřednictvím tzv. „pozemkové reformy“? I s těmito otázkami autoři tohoto „atlasu“ polemizují. Ke slovu se však dostanou i někteří poslanci britského parlamentu, kteří, bez ohledu na stranickou příslušnost, zpětně doznávají ukvapený postup při zakládání Československa po I. světové válce. Jeden z nich tak nepokrytě přiznává, že „vůdci jeho strany protestovali proti tomu, aby tři miliony Němců byly podřízeny vládě jiného národa“. Pozornější čtenář si tak po přečtení knihy pravděpodobně sám zodpoví otázku, proč se v českých učebnicích historie musel z legendárního německého stavitele Petera Parlera stát takový „Petr Parléř“ či zda vyhnání původních obyvatel z jejich vlasti, reprezentovaných genetikem Mendelem, vynálezcem Resselem a automobilovým konstruktérem Porschem nepřineslo generacím česky mluvících obyvatelů česko-moravského prostoru nakonec více škody než užitku.