Parametre
Kategórie
Viac o knihe
Jiří Voskovec, Václav Černý, Čestmír Císař, Zdeněk Troška – čtyři obecně známá jména, jež spojuje francouzská maturita. Tento základní fakt je ale často překryt nejasnostmi a snad až mýtem. Kniha Fenomén Dijon chce mýty dekonstruovat a představit první ucelenou a kritickou historii českých (československých) sekcí na francouzských středních školách, v jejichž rámci studovalo ve Francii do dnešní doby na tisíc studentů. Tato svou tradicí bez nadsázky jedinečná vzdělávací instituce je studována ve třech vzájemně se prolínajících rovinách. Na prvním místě z pohledu kulturně-politických vztahů mezi Československou (Českou a Slovenskou) republikou a Francií, a to v délce téměř sta let diplomatických relací. Na druhém místě jsou pak sledovány proměny vlastního studia, pozornost se soustředí jak na fungování francouzského lycea, tak na metody a pojetí výuky. Poslední analyzovanou rovinou – z mnohých důvodů tou nejdůležitější – je pak „kolektivní biografie“ bývalých studentů a studentek v průběhu neklidného 20. století. Vzhledem k tomu, že sekce byly vždy v letech omezené svobody (1940–1945, 1948–1965, 1974–1989) uzavřeny, je „Fenomén Dijon“ seizmografem české přináležitosti k Západu a funkce „západního“ vzdělání v české společnosti.
Vydanie
Nákup knihy
Fenomén Dijon: Století českých maturit ve Francii, Jiří Hnilica
- Jazyk
- Rok vydania
- 2017
Doručenie
Platobné metódy
Navrhnúť zmenu
- Titul
- Fenomén Dijon: Století českých maturit ve Francii
- Jazyk
- česky
- Autori
- Jiří Hnilica
- Vydavateľ
- Karolinum
- Vydavateľ
- 2017
- Väzba
- mäkká s prebalom
- ISBN10
- 8024635143
- ISBN13
- 9788024635149
- Kategórie
- Dejiny / História
- Anotácia
- Jiří Voskovec, Václav Černý, Čestmír Císař, Zdeněk Troška – čtyři obecně známá jména, jež spojuje francouzská maturita. Tento základní fakt je ale často překryt nejasnostmi a snad až mýtem. Kniha Fenomén Dijon chce mýty dekonstruovat a představit první ucelenou a kritickou historii českých (československých) sekcí na francouzských středních školách, v jejichž rámci studovalo ve Francii do dnešní doby na tisíc studentů. Tato svou tradicí bez nadsázky jedinečná vzdělávací instituce je studována ve třech vzájemně se prolínajících rovinách. Na prvním místě z pohledu kulturně-politických vztahů mezi Československou (Českou a Slovenskou) republikou a Francií, a to v délce téměř sta let diplomatických relací. Na druhém místě jsou pak sledovány proměny vlastního studia, pozornost se soustředí jak na fungování francouzského lycea, tak na metody a pojetí výuky. Poslední analyzovanou rovinou – z mnohých důvodů tou nejdůležitější – je pak „kolektivní biografie“ bývalých studentů a studentek v průběhu neklidného 20. století. Vzhledem k tomu, že sekce byly vždy v letech omezené svobody (1940–1945, 1948–1965, 1974–1989) uzavřeny, je „Fenomén Dijon“ seizmografem české přináležitosti k Západu a funkce „západního“ vzdělání v české společnosti.