Kudy chodí štěstí

Pro Martina Kučeru se stal tentokrát inspirací pobyt na třetím největším normanském ostrově Alderney, kde se setkal s podivuhodnou ženou, jež mu vyprávěla o svém složitém životním osudu. Právě tento příběh vnukl básníkovi myšlenku zachytit ve verších pocity a předsevzetí člověka, "neustále hledajícího štěstí" a "odhodlaného poprat se s těmi nejzáludnějšími překážkami". Cesta ke splnění tohoto cíle, jak již bylo předznamenáno, není právě jednoduchá, jsou na ní nucené zastávky, mlha a bláto, vyčerpání i bezmoc. Ale i když se objeví citové prohry a ztroskotání, zklamání a bezmoc, převládne přece jen houževnatost, vůle jít dál, neboť "navzdory všemu nesmíme nikdy přestat věřit, že i nám je souzeno najít na zemi místa, kudy chodí štěstí".