Počátek cesty / Journey's beginning
Autori
Viac o knihe
Podnázev: Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech / Gustav Mahler and Jihlava in written sources. Souběžný český a anglický text. Kniha si klade za cíl přiblížit prostředí, z něhož dirigent a hudební skladatel Gustav Mahler vzešel, a představit veřejnosti písemné prameny, které jsou spjaty s osobou tohoto světoznámého umělce. K dostání je výhradně v Domě Gustava Mahlera v Jihlavě. Podnětem k prvnímu vydání publikace se stalo 140. výročí skladatelova narození a s ním spojené jihlavské podzimní oslavy „Gustav Mahler 2000 & Jihlava“, které se uskutečnily ve dnech 13.–15. října 2000. Důvodů, které vedly k rozhodnutí vydat knihu v upravené a rozšířené podobě podruhé, bylo několik. Jedním z nich byla skutečnost, že první vydání je rozebrané. To by však nestačilo, kdyby o publikaci nebyl zájem ze strany odborné i laické veřejnosti. Tento zájem je trvalý mimo jiné i proto, že město Jihlava, Kraj Vysočina a různá občanská sdružení, spolky i jednotlivci vyvíjejí množství aktivit spojených se jménem Gustava Mahlera, které ctitele jeho hudby a tedy i případné zájemce o publikaci do Jihlavy a na Vysočinu přivádějí. Těžiště knihy spočívá v reprodukci písemných dokumentů vztahujících se k osobě Gustava Mahlera a jeho rodině, které jsou uloženy ve fondech Státního okresního archivu v Jihlavě. Písemnosti jsou zasazeny do širších souvislostí v kapitole O čem vypovídají prameny. Tematicky jsou rozděleny do třech okruhů, z nichž každý tvoří samostatný oddíl. Za prvé (oddíl Rodina) jsou to písemnosti seznamující nás s rodinou Bernarda a Marie Mahlerových, jejich příchodem z Kališť do Jihlavy, podnikatelským úsilím otce Bernarda a bytovými podmínkami a majetkovými poměry Mahlerových. Ukázky z jihlavského archivu k tomuto tématu – např. z knih evidence obyvatel, sčítání lidu, živnostenských rejstříků či ze stavební dokumentace – jsou doplněny o záznam o narození Gustava Mahlera v židovské matrice Dolních Kralovic z Národního archivu v Praze. Druhý okruh (oddíl Studentská léta) přibližuje Gustava Mahlera jako nepříliš dobrého studenta německého gymnázia v Jihlavě v letech 1869–1877. Třídní výkazy s jeho studijními výsledky se dochovaly beze ztrát. Pozoruhodné jsou především písemné práce z února a července 1877, které byly součástí jeho zkoušek jako privátního žáka studujícího v té době již na vídeňské konzervatoři. Dokumenty ze školních let, nejcennější a také nejznámější písemnosti jihlavského archivu týkající se Gustava Mahlera, jsou reprodukovány v úplnosti. Poslední okruh (oddíl Návraty) zahrnuje písemnosti z období po roce 1877 až do Mahlerovy smrti. Otevírají ho dvě ukázky z úředních knih týkající se odvodní povinnosti, za nimiž následuje cenná, nově objevená žádost Gustava Mahlera Moravskému místodržitelství v Brně o státní stipendium pro mladé umělce z léta roku 1881. Následují reprodukce úmrtních zápisů z dědických spisů založených po úmrtí rodičů v roce 1889 u jihlavského okresního soudu. Obsáhlý spis otce byl hned na počátku dědického řízení předán krajskému soudu a je uložen v Moravském zemském archivu v Brně. Zařazen je rovněž úmrtní zápis z nedávno objeveného pozůstalostního spisu hudebně velice nadaného bratra Gustava Mahlera Otta, který v roce 1895 ukončil svůj život sebevraždou. Další publikované doklady o úředních kontaktech Gustava Mahlera s Jihlavou, vesměs nově zařazené, se týkají vojenské taxy, pasových záležitostí a domovského práva. Následuje velmi cenný, i když nepočetný soubor dopisů a pohlednic, které zasílal Gustav Mahler svému učiteli hudby Heinrichu Fischerovi, jenž je v tomto vydání rozšířen o další dvě položky soukromého charakteru – pozvánku do vídeňské Dvorní opery pro jihlavského přítele Theodora Fischera a telegram jeho otci Heinrichovi – uložené v Muzeu Vysočiny Jihlava. Posledním zařazeným dokumentem je dopis operní pěvkyně Charles Cahier z 23. 9. 1911 s návrhem na uspořádání koncertu z Mahlerova díla v Jihlavě a umístění pamětní desky na domě, ve kterém žil. Reprodukce archiválií doplňují ilustrační fotografie, především portréty, inzeráty propagující produkci Bernarda Mahlera, pozvánky na hudební vystoupení Gustava Mahlera a články o nich z dobového tisku (jejich bibliografie je součástí kapitoly Dětství a mládí Gustava Mahlera v tisku a literatuře). Dobovou atmosféru dokresluje několik fotografií staré Jihlavy ze 60.–70. let 19. století, které jsou většinou součástí sbírek Muzea Vysočiny Jihlava.