Z historie 10. brigády Pohraniční stráže Volary

Dílo mapuje historii Volarské brigády, kterážto se stala vůbec nejstarší brigádou Pohraniční stráže - její fungování je ohraničeno obdobím necelých jedenácti let (1951-1962). Útvar se sídlem ve Volarech střežil drsný úsek šumavských hor a plání, ale i vodní plochu Lipna, a to se západním Německem a Rakouskem. Dílo přibližuje, kromě nezbytných charakteristik útvaru Volary, každodenní život šumavských strážců hranic. Padesátá a šedesátá léta minulého století na Šumavě u hranic jsou samostatnou etapou šumavské historie a existence Pohraniční stráže je se Šumavou nerozlučně spjata - nenechávejme proto tuto kapitolu Šumavy bez povšimnutí a berme na vědomí, že předkládané dílo může být připomínkou toho, že svoboda pohybu nebyla vždy samozřejmostí. Kniha je rozdělena do tří bloků. Po úvodní říkačce „Od Mokrůvek po Lipno“ se čtenář seznámí (kapitoly 2 až 8) s povšechnou historií Volarské brigády. Ještě než Pohraniční stráž zaujala v roce 1951 sestavu, bylo třeba mnoho příprav pro nový (vojskový) systém střežení hranic - zejména pak musely být v zimě let 1950/1951 vybudovány dřevěné baráky v šumavských horách u hranic. O těžkostech této výstavby mnohé vypoví řádky ze zažloutlých stránek kronik pohraničních rot. Dále jsou zmíněny vybrané charakteristiky Volarské brigády, dozvíte se něco o výkonu služby, přípravě a ochraně státních hranic, o kultuře a sportu pohraničníků, o jejich stycích s obyvatelstvem čímž se upevňovala družba mezi pohraničníky a obyvateli pohraničních vesniček a v neposlední řadě je povídáno též o nechvalně proslulém elektrifikovaném drátěném zátarasu, který byl základním technickým prvkem zabezpečení hranic v 50. a 60. letech. Druhý blok knihy (kapitoly 9 až 13) představuje autorem utříděnou sestavu a charakteristiku všech 22 pohraničních rot, které se v proměnách doby u útvaru Volary dislokovaly. Vskutku velmi cenným svědectvím oné doby jsou vzpomínky bývalých příslušníků jednotek Volarské brigády, které jsou obsaženy u poloviny pohraničních rot z celé sestavy dislokace. Třetí blok knihy je vlastně obrazovou a tabulkovou přílohou. Zejména pak obrazová příloha (čítající více než 170 obrázků, fotografií, map a plánků, malůvek z kronik a dalších obrazových materiálů) představuje unikátní utříděný archiv z období 50. a 60. let na Šumavě u útvaru Volary. Jakýmsi bonusem je poslední kapitola č. 14 (Pohraniční stráž a filmová Šumava), která shrnuje filmová místa kultovního filmu Král Šumavy a filmové trilogie s Tomášem Holým. Jelikož kniha je de facto utříděnou kompilací archivních dokumentů a vzpomínek pamětníků, je nezbytné uvést obecné zdroje čerpání a sbírání informací. Mezi ty základní patří archivní fondy Archivu bezpečnostních složek, kroniky pohraničních rot, vzpomínky a výpovědi bývalých pohraničníků Volarské a Sušické brigády, vybraná šumavská literatura a v neposlední řadě odborné texty o Pohraniční stráži. Mnohé věci autor měl možnost si ověřit a konfrontovat přímo v terénu - pozůstatky všech 22 pohraničních rot, linie elektrifikovaného drátěného zátarasu a terén šumavského pohraničí - tyto nálezy a jejich odůvodnění mají v knize taktéž svoje místo.