Ďáblova bible

Když archeologové na ty kostry narazili, byli nejprve překvapeni. Jejich překvapení se však proměnilo ve zděšení, když kopali dále. To, co pokládali za pozůstatky mnichů, byly ve skutečnosti kosti žen a dětí. Někdy před mnoha sty lety se musela v benediktinském klášteře v jižních Čechách, jenž stával v místech, kde nyní kopali, odehrát nějaká katastrofa. Katastrofa, která mnichy přiměla k tomu, že navzdory všem benediktinským pravidlům mrtvoly žen a dětí tajně pohřbili v neoznačeném masovém hrobu na okraji svého klášterního hřbitova a tajemství jejich smrti chránili tak dlouho, až klášter samotný zmizel v průběhu věků z povrchu zemského. Možná by tento příběh byl jen jednou z mnoha neobjasněných, neznámých tragédií historie, kdyby se tato záhada nepropojila s jinou, která sahá ještě hlouběji do minulosti. Tou je záhada knihy, která je ještě dnes považována za jednu z nejtajuplnějších knih církevní historie: Codexu Gigas. Ďáblovy bible. Největší manuskript světa vznikl ve třináctém století. Už jeho vznik je obestřen legendami, preláti stejně jako alchymisté v něm hledali osvícení - nebo cestu do temnot.Klášter, ve kterém byl nalezen masový hrob, je zároveň místem, kde vznikla Ďáblova bible. Tento příběh vypráví, jak se to vše možná stalo…