Viac o knihe
Třetí kniha deníků, esejů a rozhovorů (2004 – 2012) Poslední literární dílo významného českého spirituálně orientovaného autora. Jedná se ze tří čtvrtin o „deníkové“ záznamy, avšak dělení je pouze formální. Kniha drží pěkně pohromadě díky spolehlivému svorníku, jehož jméno zní — úpornost. To ona umožňovala zdánlivě křehkému, k lyrismu náchylnému spisovateli čelit nepřízni času i vlastním pochybnostem. To ona mu diktovala potřebu neustálé sebereflexe i odvahu neuhýbat před dotírajícími otázkami a hledat na ně odpovědi bez ohledu na to, zda tak činí prostřednictvím prostého zápisu či náročnějšího tvaru. Bedřich Fučík, znalec českého písemnictví z nejpovolanějších, kdysi připodobnil Mertlovu tvorbu k vínu, jež „se lisuje jen z nejvzácnějších hroznů dlouho zrajících nepochybně jen za nejtrpčího odříkání, za úpění duše, která se zříká všeho, jen ne sebe“. Nejsou tahle slova, právě proto, že tak těsně přiléhají k textům, o nichž vedeme řeč, nejpřesnějším stvrzením vzácné jednoty celého díla? A neplatí pro Kruhy pod očima, že je to — krátce a jednoduše — moudrá kniha?
Nákup knihy
Kruhy pod očima, Věroslav Mertl
- Jazyk
- Rok vydania
- 2014
Doručenie
Platobné metódy
Navrhnúť zmenu
- Titul
- Kruhy pod očima
- Jazyk
- česky
- Autori
- Věroslav Mertl
- Vydavateľ
- Host
- Vydavateľ
- 2014
- Väzba
- mäkká
- ISBN10
- 8074910849
- ISBN13
- 9788074910845
- Kategórie
- Česká próza
- Hodnotenie
- 5 z 5
- Anotácia
- Třetí kniha deníků, esejů a rozhovorů (2004 – 2012) Poslední literární dílo významného českého spirituálně orientovaného autora. Jedná se ze tří čtvrtin o „deníkové“ záznamy, avšak dělení je pouze formální. Kniha drží pěkně pohromadě díky spolehlivému svorníku, jehož jméno zní — úpornost. To ona umožňovala zdánlivě křehkému, k lyrismu náchylnému spisovateli čelit nepřízni času i vlastním pochybnostem. To ona mu diktovala potřebu neustálé sebereflexe i odvahu neuhýbat před dotírajícími otázkami a hledat na ně odpovědi bez ohledu na to, zda tak činí prostřednictvím prostého zápisu či náročnějšího tvaru. Bedřich Fučík, znalec českého písemnictví z nejpovolanějších, kdysi připodobnil Mertlovu tvorbu k vínu, jež „se lisuje jen z nejvzácnějších hroznů dlouho zrajících nepochybně jen za nejtrpčího odříkání, za úpění duše, která se zříká všeho, jen ne sebe“. Nejsou tahle slova, právě proto, že tak těsně přiléhají k textům, o nichž vedeme řeč, nejpřesnějším stvrzením vzácné jednoty celého díla? A neplatí pro Kruhy pod očima, že je to — krátce a jednoduše — moudrá kniha?