Vampýří hnízdo

Ta žena nebyla strachem a hrůzou schopná jediného slova. Stála na schodišti, tvář strhanou, ruce napůl pozdvižené a sevřené v pěst. Šedivé vlasy jí padaly do čela a vítr je cuchal, takže jí vlály. Oči měla vytřeštěné. Vyběhl jsem do schodů jako první, Suko běžel za mnou a kryl mi záda. Lampa nad schodištěm svítila, takže jsem ženě viděl do tváře. Vypadala jako vymodelovaná z vosku nebo ze ztuhlého tuku. „Kde je?“ zvolal jsem.