Dvanáct kroků a dvanáct tradic

12 kroků AA Dvanáct kroků AA je řada zásad duchovní povahy, které v případě, že se uskutečňují jako způsob života, mohou potlačit posedlost pitím a umožnit trpícímu stát se znovu šťastným a užitečným plnohodnotným člověkem. Přiznali jsme svoji bezmocnost nad alkoholem – naše životy se staly neovladatelné. Dospěli jsme k víře, že síla větší než naše může obnovit naše duševní zdraví. Rozhodli jsme se předat svoji vůli a svůj život do péče Boha, tak jak ho my sami chápeme. Provedli jsme důkladnou a nebojácnou morální inventuru sebe samých. Přiznali jsme Bohu, sami sobě a jiné lidské bytosti přesnou povahu svých chyb. Byli jsme zcela připraveni k tomu, aby Bůh odstranil všechny tyto naše charakterové vady. Pokorně jsme Ho požádali, aby naše nedostatky odstranil. Sepsali jsme listinu všech lidí, kterým jsme ublížili a dospěli jsme k ochotě jim to nahradit. Provedli jsme tyto nápravy ve všech případech, kdy situace dovolila, s výjimkou kdy toto počínání by jim nebo jiným uškodilo. Pokračovali jsme v provádění osobní inventury, a když jsme chybovali, pohotově jsme se přiznali. Pomocí modlitby a meditace jsme zdokonalovali svůj vědomý styk s Bohem, jak jsme Ho chápali my, a modlili se pouze za to, aby se nám dostalo poznání Jeho vůle a síly ji uskutečnit. Výsledkem těchto Kroků bylo, že jsme se duchovně probudili a v důsledku toho jsme projevili snahu předávat toto poselství ostatním alkoholikům a uplatňovat tyto principy ve všech našich záležitostech. 2 tradic AA Dvanáct tradic AA se týká života samotného společenství AA. Jde o prostředky, jejichž pomocí AA udržují jednotu společenství, vycházejí se světem okolo, žijí a rozvíjejí se. Naše společné blaho by mělo být na prvním místě, osobní uzdravení závisí na jednotě AA. Pro účely naší skupiny je jedinou autoritou milující Bůh, tak jak se projevuje sám v našem skupinovém svědomí. Naši vedoucí představitelé jsou pouze spolehliví služebníci, kteří nám nevládnou. Jediným požadavkem pro členství v AA je touha přestat pít. Každá skupina by měla být autonomní s výjimkou případů, které ovlivňují ostatní skupiny nebo AA jako celek. Každá skupina má pouze jediný hlavní účel – předávat naše poselství alkoholikovi, který stále trpí. Skupina AA by nikdy neměla podporovat ani financovat jakékoliv příbuzné zařízení nebo podnik stojící mimo AA, ani mu propůjčovat jméno AA, aby nás problémy peněz, majetku a prestiže neodváděly od našeho hlavního účelu. Každá skupina AA by měla být plně soběstačná a odmítat příspěvky z vnějšku. Anonymní alkoholici by měli vždy zůstat neprofesionální, avšak naše služební střediska mohou zaměstnávat potřebné pracovníky. AA jako takové by nikdy nemělo být organizováno, ale můžeme vytvářet služební rady nebo komise přímo zodpovědné těm, kterým slouží. Anonymní alkoholici nemají názory na vnější otázky, proto by jméno AA nemělo být nikdy zataženo do veřejných sporů. Naše vztahy s veřejností jsou založeny spíše na přitažlivosti Programu než na jeho propagaci; my vždy potřebujeme zachovávat osobní anonymitu na úrovni tisku, rozhlasu a filmu. Anonymita je duchovním základem všech našich tradic, navždy nám připomínající abychom dávali přednost principům před osobnostmi.