Situace

Sbírka je rozdělena do čtyř oddílů: Únava a snění, Spánek a sen, Usnutí a probuzení, Sny a skutečnost. V názvech všech těchto oddílů se vyskytuje slovo sen. A není tam jistě náhodou, protože opar snu, jako lehký závoj, který vše přikrývá, aby smazal ostré hrany a znejasnil souvztažnosti, nás doprovází po celou dobu čtení. Murrer není autorem rozsáhlých skladeb, ale drobných lyrických útvarů, v jejichž prostoru je nucen k co nejúspornějšímu a zároveň k co nejpřesnějšímu jazykovému vyjádření. Nejenom touto snahou se v mnohém přibližuje poezii Jana Skácela nebo Oldřicha Mikuláška, kterého vzdáleně připomene Murrerův cyklus čtyř rozhovorů v závěrečném oddílu sbírky. I v tomto cyklu, tak jako v celé sbírce, vstupují do vzájemných vztahů sen a skutečnost, nebo chcete-li: možné a neskutečné. Ale konflikt mezi oběma těmito póly zastoupenými jednotlivými mluvčími dialogu, nevede ke kontrastu, jeho výsledkem je sloučení obou pólů. Snové vidění umožňuje Murrerovi zastavit běh básně v jednom jediném okamžiku a nechat tak vše ustrnout v bodě, ve kterém je obraz nejživější a nejpřitažlivější. A to proto, že jeho tajemství zůstává nedopovězeno a neodhaleno.