Opakování

Podtitul: Pokus v oblasti experimentující psychologie od Constantina Constantia Kniha patří k menším dílům věhlasného dánského myslitele, zvěstovatele existenciálního myšlení 20. století. Autor zde na fiktivní postavě mladíka stravovaného žárem lásky k milované dívce ukazuje vztah „estetického stadia“ života k ostatním dvěma stadiím: „etickému“ a „náboženskému“. Text osciluje mezi líčením životních zkušeností v oblasti lásky a umění a jejich osobitou filosofickou reflexí. Kierkegaard, k jehož filosofickému obrazu již neodmyslitelně patří jeho vztah s Reginou Olsen, záhy zrušené zásnuby a následné doživotní zkoumání podob lásky a jejího místa v životě, zde jako údajný autor, „ustálený“ Constantin Constantius vypráví své setkání s mladíkem sžíraným láskou. Na tomto pozadí se rýsují ambivalence a úskalí erotického života, ukazují se přechody mezi určeními existence či životními stadii. V závěru mladíkova posledního dopisu čteme jeho entuziastické vyznání. „Ideji náležím. Když mi pokyne, následuji ji, když mne předvolá, pak čekám dny a noci, kdy mne nikdo nezavolá na oběd, kdy na mne nikdo nečeká s večeří. Když idea zavolá, pak opouštím všechno, nebo přesněji řečeno, nemám, co bych opustil, nepodvedu nikoho, nezarmoutím nikoho tím, že jsem jí věrný, můj duch nebude sklíčen, že by musel sklíčit někoho jiného. Když se vracím domů, nikdo v mé tváři nečte, nikdo na mé postavě nevyzvídá, nikdo se nepokouší vylákat z mé bytosti vysvětlení, které ani sám nemohu někomu jinému poskytnout, ať jsem již blažený v radosti či skleslý v útrapách, ať jsem život získal či ztratil." Pohár opojení je mi opět podáván, již nasávám jeho vůni, již pociťuji perlivou hudbu – avšak budiž jako první vykonána úlitba té, která spasila duši, jež seděla v samotě zoufalství: budiž velebena ženská odvaha! Ať žije vzlet myšlenky, ať žije smrtelné nebezpečí ve službách ideje, ať žijí útrapy boje, ať žije slavnostní jásot vítězství, ať žije tanec ve víru nekonečna, ať žijí nárazy vln, které mne ukrývají v propasti, ať žijí nárazy vln, které mne vymršťují nad hvězdy.“