Mrtvý v Terčině parku

Píše se rok 1955. Mladý poručík kriminálky Míla Vlach odjíždí na jih Čech řešit svůj první případ. Přijíždí do města Nové Hrady, hraničního města několik málo kilometrů od ostře střežené hranice. Město je zvláštní směsicí dosídlenců, zbytku neodsunutého původního německého obyvatelstva a také zde sídlí pohraniční útvar. Je sice již deset let po válce, město by mělo být konsolidované, ale skutečně tomu tak není. Stále se tudy snaží lidé dostat za hranice a z opačné strany sem pronikají osoby mající zde své poslání. Smrt, kterou sem přijel mladý poručík vyšetřit, se zdá být banální. Vyšetřování vázne na tom, že není jasné jak je to se zavražděným. Nezapadá sem. Není to běženec, nemá s místním obyvatelstvem nic společného. K městu ho váží spíše dějinné souvislosti. Poručík Vlach se musí ponořit do minulosti a pátrat v ní stejně jako pátral zavražděný. Vše má souvislost se šlechtickým rodem Buquoyů žijícím zde přes tři sta let. Rod povznesl jihočeský region. Zakládal pily, železárny a také sklářské hutě. Tady, v nedalekém Jiříkově údolí, dřívějším Georgenthalu vzniklo černé kamenné sklo zvané hyalit. Sklo se ve své době stalo módní záležitostí a ovládlo trhy nejen v Evropě. Jeho výroba však z nevyjasněných důvodů končí. Po čase, když chtějí různí podnikatelé navázat na jeho výrobu, zjišťují, že neznají recepturu ani technologii výroby tohoto skla. Tajemství výroby je už tém