Mytologie zahrádkářské kolonie

Soubor více než padesáti experimentálně laděných textů, doplněných černobílými fotografiemi Richarda Čermáka, je inspirován příznačným světem zahrádkářských kolonií. Básnickým jazykem popisuje Vokolek ve čtyřiapadesáti kapitolách, do nichž je občas zakomponován i text ve volném verši, podivuhodný mikrosvět zahrádkářských kolonií a lidí, kteří v nich tráví téměř všechen svůj volný čas. Tento dnes již pomalu zanikající fenomén pražských periférií, který se občas vyskytuje i na některých volných prostorech uprostřed starší vilové zástavby, je podán jako svědectví o mizejících místech, na nichž se „dodržovaly prastaré tradice“, jejichž cílem se na jedné straně stalo třeba okopávání záhonků či pěstování dýní, ředkví, brambor a dalších druhů ovoce a zeleniny, na druhé však přispěla i k navázání svérázných sousedských vztahů a řadě nezapomenutelných příhod. A navíc toto prostředí přineslo Vokolkovi i neobvyklou inspiraci, spočívající ve stvoření nového „náboženství“, v němž se bohové s „ubahněnými lopatkami“ setkávají například na hromadě „obřího“ kompostu.