Rocky: Muž v masce

Byl více než 20 let idolem rockerů a pankáčů, ale i postrachem Hamburku. Chtěl být člověkem, ale schovával se za masku z tetované kůže. V posledních měsících jeho života nastal u něho radikální obrat - uvěřil v Boha. Rockyho příběh strhujícím způsobem napsal novinář Michael Ackermann. Rockyho znal v Hamburku každý, zvláště ve čtvrti St. Pauli. Nosil černé kožené oblečení, byl po celém těle potetovaný a nosil účes na Irokéze (pankáče). Díky svému účinkování v televizní talkshow se z Rockyho brzy stává mediální hvězda. Fandové jásají a křičí „Rocky“. Dovede upoutat tisíce lidí, ale ve skutečnosti nikdo neví, jakou opuštěnost v nitru prožívá. Rocky propadá drogám, během svých vystoupení se zcela vydává do rukou ďábla. Později o tom říká: „S pomocí satana jsem dokázal v Essenu, Frankfurtu nebo Mnichově proměnit rockový koncert v pekelný kotel. V několika málo minutách jsem mohl vybičovat lidi natolik, že se začali chovat jako malí ďáblové. Tvrdý rock, při kterém již nikdo nenaslouchá textu, je velkým nebezpečím, protože je při něm vláda přenechána někomu jinému.“ Mezitím je Rocky dokonale tržně zpeněžen. Dokonce ho zobrazují i hamburské reklamní kanceláře cizineckého ruchu ve svých prospektech jako směs mezi Quasimodem a posledním mohykánem. Z Rockyho se stává živá „hamburgiáda“.