Učíme (se) spolupráci spoluprací

Kniha se věnuje těm nejpraktičtějším věcem v tématu spolupráce a učení. Strategiím, technikám, tomu, co má dělat učitel, aby vše fungovalo, co se očekává od žáků, jak je připravovat a vést k optimálnímu učení prostřednictvím spolupráce se spolužáky. V neposlední řadě pak řešení obtíží - když se něco zadrhne, nejde tak, jak by si zúčastnění představovali. Že to nepůjde od začátku úplně hladce? Nejspíš skutečně ne. Přechod od vyučování, kde učení stálo především na předávání poznatků od učitele k žákovi, ke způsobům, kde jsou si v učení nápomocni žáci sami, je během na delší trať - pro učitele i jejich svěřence. Knížka ukazuje možnosti, jak je v tomto běhu podporovat zkušeností jiných učitelů a poznáním lidí, kteří zasvětili tématu spolupráce kus svého badatelského života. Právě oni tvrdí, že vše jde hladčeji a učitel má více svobody ve svém výukovém stylu, pokud porozumí podstatě věci. Knížka tedy - kromě návodů - poskytuje i vysvětlení této podstaty - proč potřebujeme právě kooperaci ve vyučování a na jakých základech funguje.