Jmenuji se Martina. Holky na vodítku

Martina vyrůstala pouze se zamindrákovanou matkou. Veškerá výchova směřovala k tomu, že z dcery nesmí být boubelka. Nesmí být tlustá, osamělá a nešťastná jako její máma. Martina tedy kopíruje matčiny nepřetržité diety, až se odmítáním jídla dostane na okraj propasti. Ač se nenávidí za to, co dělá, nemůže si pomoct. Teprve až pozná, že i do dívky, jako je ona, se někdo může zamilovat 2. vydání Obálka Jozef Gertli Danglár