Kolonka aneb osudy lidi za protektoratu

Konec 30. let až po léta 40. znamenal pro český národ velké trauma, dějinnou zkoušku. Překotné události změnily osudy mnoha lidí vlastně v jediném desetiletí. Po zřízení protektorátu čelil český národ složité situaci. Okupanti vyvíjeli tlak na jeho převýchovu k říšské myšlence. Jak se v této situaci zachoval český národ, a zejména jeho slabé sociální vrstvy? Lidé žijící na pokraji bídy? A jak se jim žilo? O tom hovoří tento příběh, zasazený do kolonie malých domků v úžlabině mezi pražskými čtvrtěmi Vysočany a Libní. Z této „Kolonky“ pochází hlavní postava příběhu Lojza, který prožil nacistickou okupaci v Protektorátu i nucené nasazení za války, útěk a návrat domů, osvobození i tragickou smrt kamarádů, kteří padli těsně na konci války. Možná si někdo položí otázku, do jaké míry mohou události staré více než 60 let oslovit nejen pamětníky, ale i současnou generaci. Jsme přesvědčeni, že mohou. Historická paměť národa je silnější, než si někdy uvědomujeme. Autor knihy Jaroslav Šmejkal patří sám mezi ty, kteří na vlastní kůži zažili trauma konce 30. let, válku, totální nasazení, osvobození, léta poválečná, dobu komunismu i nástup demokracie. Příběh, který rozehrává na stránkách této knihy a který Vás stále víc a víc vtahuje do děje, není autobiografií ani literaturou faktu. Přesto je patrné, že autor čerpal ze svých bohatých osobních zážitků, z osudů svých přátel a blízkých, a ty byly vryty tak hluboko v jeho mysli, že se rozhodl podělit se o ně s Vámi, čtenáři.