Probouzení

Poezie z let 1975–1984. odseďálkovo nejplodnější tvůrčí období nastalo od poloviny 70. let, v němž své verše stylizoval do výpovědi „svědka doby“, blízké stylizaci poezie Jiřího Koláře z přelomu 40. a 50. let (Probouzení, Nalézání) a ukládal do nich vskutku téměř deníkové zápisy cestovatelských, především však všednodenních zkušeností a zážitků. Jeho záznamy autentických reálií však povětšině mířily k obecnějším tezím, k vyslovení zásadnějších otázek morálních, filozofických, teologických či mystických. Vodseďálkova poezie se tak ocitla v žánrové poloze básnické morality či esejistiky se silným sklonem k doslovnosti výpovědi.