Bretaň. Dcera oceánu

Autorovo vyznání kraji druidských kamenů, lidových zvyků a rodových tradic, ale především milých a svérázných lidí. Autor navštívil poprvé Bretaň ve 30. letech 20. stol. a vracel se do ní v letech sedmdesátých. Srovnává a vzpomíná na obě své cesty a je uchvácen drsnou krásou této výspy Francie v Atlantickém oceánu. Své vyprávění o přírodních krásách a památkách doplňuje keltskými pověstmi a pohádkami. Silné jsou jeho dojmy ze setkání s bretaňskou kulturou a starobylým jazykem. Tajuplné menhiry, půvabná lázeňská městečka, drsné přístavy, pirátské město San Malo i pověstmi opředený klášter Saint Michel jsou předměty jeho cestovatelského zájmu. V doslovu jsou autorovy třicet let staré dojmy doplněny a současný stav tohoto francouzského poloostrova.