Praktická urinoterapie

Praktická urinoterapie volně navazuje na autorčiny knihy o urinoterapii a hladovění. Předává v ní nejpodstatnější souhrn praktických informací a postupů o výsledcích své dvacetileté zkušenosti při používání těchto preventivních a léčebných metod. Ve své nejnovější knize MUDr. Partyková podrobně vysvětluje postupy pro zbavení se letitých usazenin v cévách, střevech, kloubech, lymfatických cestách, zažívacích orgánech, písku v ledvinách, kamenů v játrech a žlučníku. Těžištěm knihy jsou praktické návody k provádění vnitřních a vnějších způsobů použití uriny při infekcích, alergiích, žaludečně-střevních potížích, poruchách kosterního aparátu, očních, ušních potížích a při zákeřných nemocech, i takzvaně nevyléčitelných. Dokládá je v návaznosti na knihu Urinoterapie a nemoci množstvím kauz z vlastní praxe a řady zahraničních publikací. Pozornost je věnována prohlou­bení účinnosti urinoterapie obohacením uriny přírodními látkami, včelími produkty a především mumia, včetně receptur. Sama autorka o této své nejnovější knize píše: K rozhodnutí souhrnně a velmi podrobně popsat jednotlivé očistné a urinoterapeutické procedury mne nutí opakované dotazy nemocných. Urinoterapie ve spojení s hladověním přinesla nemocným uzdravení, nebo aspoň úlevu od nepříjemných zastaralých chronických doprovodných známek nemocí. Proniknout do těchto tisíciletých léčebných a ozdravných metod mi pomohly mé dvacetileté zkušenosti a kontakty s nemocnými. Pozorovala jsem, že u těch, kdož prováděli procedury poctivě, bez šizení, se výsledky vždy dostavily. U netradičních metod se nedá nic uspěchat, potřebují delší čas působit, aby se zaznamenal pozitivní výsledek. Není tomu tak, že když spolknete tabletku, a přestane vás bolet hlava nebo kloub. Příčina nemoci zůstává, stejně, jako když berete léky proti vysokému tlaku, revmatismu, bolestem žlučníku a jiným neduhům; odstraní se syn­drom, ale příčina zůstává. Za pár týdnů se choroba ozve znovu, zpravidla silněji. Všechny své zdravotní potíže si pěstujeme od útlého dětství. Nejdříve nás živí nezdravě naši rodiče, pokračuje v tom mateřská školka, škola a posléze my sami. Podle hesla „kdo negriluje, není Čech“, návštěvy Mc Donaldů či jiných Fast foodů, udělá své. Pití přeslazených Coca–col, Pepsi–col a jiných col, které jsou návykové, sladkých limonád, a výsledkem je obe­zita. Varováním by nám měla být obezita hlavně dětí a také dospělých. Dnes se dá žít relativně velmi zdravě. Je velký výběr ovoce a zele­niny, je možnost si péci chléb a pečivo za použití kvásku. Můžeme si vy­robit kvásek sami doma a nepoužívat kvasnice. Dá se vyhnout škrobu, sóji, a spoustě ochucovacích E přídavků, které jsou zdravotně závadné; je jich na tři tisíce. Nesmíme opomíjet pohyb na čerstvém vzduchu, sportovní aktivity. Dostatečně zavodňovat organismus a hlavně jíst s mírou a nepřejídat se. Střídat duševní aktivitu s fyzickou, mít své záliby a pěstovat je. Kouření a alkohol patří mezi významné škodliviny a měli bychom se jich bez vá­hání vzdát. Ušetřené peníze můžeme investovat do zdraví. Je mi líto dětí, jejichž máma kouří, je ji vidět s půllitrem piva, nebo dokonce se věnuje drogám. Ti, kdož argumentují starým okoukaným „pil a kouřil – umřel, a nepil a nekouřil – umřel taky“, dobře vědí, že nemají pravdu. Rakovina plic a průdušek, tuhá játra by měla být dosta­tečnou vý­strahou. Když jsem ještě pracovala jako anesteziolog, byl šéfem chirurgie vy­nikající chirurg pan profesor Polák, který hodně kouřil. V přestávkách mezi operacemi jsme ho od kouření zrazovali, s pohrůžkou rakoviny. Vždy se tomu vysmíval. Samozřejmě zemřel na karcinom průdušek. I bez vyjmenovaných škodlivin – je toho, co nás ohrožuje, velmi mnoho – máme důvod se zaměřit na důslednou prevenci. Zachovat si i ten zbytek zdraví za to stojí. Popřemýšlejme o tom! Nikdy není pozdě a to, co uděláme pro své zdraví co nejčasněji, vrátí se nám v kvalitním ži­votě i ve stáří, kdy nebudeme odkázáni na pomoc svého okolí. Hlavně nebudeme odkázáni na enormní konzumaci léků. Nevystavovat se nadměrnému užívání léků s mnoha vedlejšími účinky. Chemické preparáty, nejenže neléčí nemoc, avšak jen tlumí hlavní symptomy nemoci, ale významně poškozují důležité orgány. Nemoc si udržujeme sami, pokud nezapojíme svou vůli s ní bojovat. Ti, kdož „pe­čují“ o naše zdraví, nepotřebují kolem sebe zdravé jedince. Potře­buji nemocné a proto jejich nemoci udržují. Nápor farmaceutických skupin, kterému je vystaven pacient, ale i lé­kař, je obrovský. Výrobci léků pouze hlídají své zisky, ale osud nemocného jim je lhos­tejný. Chceme si nechat vnucovat chemické, škodlivé preparáty, nebo za­čneme o své zdraví bojovat sami včas? Včasné a pravidelné používání urinoterapie a hladovění výrazně brání nemocem, výrazně pomáhá v boji s nemocí. Stačí ranní proplachování nosohltanu urinou, vykloktání. Nosohltan je vstupní branou pro infekci do dýchacích cest, která, když ji necháme rozjet, nás v několika hodinách paralyzuje. Pár doušků uriny po ránu pročistí zaží­vací orgány, propláchnutí dutiny ústní sníží proud baktérií do žaludku a ochrání rovněž zuby. Masáže urinou jsou pro sametovou kůži. Kataplazmy léčí poruchy kosterního aparátu. Lačnět můžeme jeden den v týdnu. I tímto málem uděláme pro své zdraví hodně. Popřemýšlejme o tom! Lidé, používající urinoterapii, nám píší, že stoupla jejich pracovní výkonnost, podstatně rychleji se zbavili nachlazení či virózy, a to bez použití léků. Stačí to vyzkoušet a každý se o účinnosti přesvědčí sám na sobě. Ve spojení s hladověním urinoterapie pomáhá nemocným vymanit se z problémů chronických nemocí. V poslední době jde také o borreliózu a chlamydie, při nichž se dobře uplatňují urinové injekce současně s přiměřeným stravovacím režimem. U hodně zastaralých nemocí zmírní potíže a umožní nemocnému s nemocí žít. Začne-li se u zhoubných nemocí včas, a není-li ještě proces generalizován, lze dosáhnout velmi dobrých výsledků. Vždy záleží na pravidelnosti a poctivosti provádění procedur. Urinoterapie i hladovění mají své zákonitosti, které se musí bezezbytku dodržovat. Spojíme-li s urinoterapeutickými metodami hladovění, zjistíme, že se jeho průběh změní. Acidotická krize se dostaví dříve, průběh hladovění je mírnější, a urina očistu prohloubí. Těm trpělivým se malá podstoupená oběť odmění velmi bohatě. Podrobné informace jsou v autorčině knize Hladovění pro zdraví. Je samozřejmé, že kniha nenahrazuje v žádném případě nezbytnou lékařskou spolupráci a péči o pacienta. V celé řadě potíží, jako jsou například virózy a důsledky prochlazení horních dýchacích cest, drobná poranění, bolesti kosterního aparátu a mnohé jiné potíže si můžeme překvapivě snadno a velice účinně pomoci sami. Jak, to se dočteme v příslušných kapitolách. Kniha je vybavena rejstříkem a slovníčkem odborných výrazů